Kdybys tak náhodou

Kdybys tak náhodou měl pocit, že jsi sám,

tou cestou mechovou, přijď rychle rovnou k nám.

Vždyť fůru přátel máš v zeleném údolí,

- no tak si jich jen važ ať už si kdokoli.

Ruku na přátelství podej všem ještě dnes, 

a hledej tajemství, co skrývá louka les.

Radost je tábor náš, je druhý domov tvůj, 

každého dne si važ, za svými slovy stůj.

Zapomeň na větu, že se ti nechce dál!

Vzhůru a kupředu, kdo by se s námi bál?

Že je ti to jedno - neříkej nikdy již!

Každému pomáhej, ať k radosti jsi blíž!