Okoř

1. Na Okoř je cesta jako žádná ze sta, vroubená je stromama,
když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva pletu nohama,
na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad,
tam zapadli trampi, hladoví a sešlí, začli sobě notovat.

R: Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát,
ta měla ve zvyku podle svého budíku o půlnoci chodit strašívat,
od těch dob, co jsou tam trampové, nesmí z hradu pryč,
a tak dole v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komůrky klíč.

2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden.
nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes', nikdo nebyl dopaden,
šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,
místo, aby hlídal, vášnivě jí líbal,dostal z toho zimnici.