Tři přání

1. Příběh, který právě teď, chystám se vám vyprávět,

trochu připomíná svět, kam se velcí nepouští.

Čtyři muži na poušti dali stařečkovi pít,

a on řek, že vyplní jim tři přání.

2. První nejstarší si přál, dej mi zámek, ať jsem král,

druhý boháčem chtěl být, třetí tisíc dívek mít.

A co přál si nejmladší, to už se nikdo nedoví,

vždyť v pohádkách jsou jen tři přání.

R. Pouští křáčí dál a dál  k bílým oázám,

za svým čtvrtým přáním.

3. Dříve, než bys okem mžik, stál tu zámek, dívek šik,

teď si stojí v tváři tvář, boháč, král i otrokář.

Kam se poděl nejmladší, to už se nikdo nedoví

a v pohádkách jsou jen tři přání.

4. A pak přišla žízeň zlá a s ní i bouře písečná,

smrtí stojí tváří v tvář, boháč, pán o otrokář.

Tak proč prosí, chtějí pít, vždyť mají vše, co chtěli mít

a v pohádkách jsou jen tři přání.

5. Možná řek by mnohý z vás, tenhle příběh odvál čas,

svět se stále otáčí a tři přání nestačí.

Kdo mi tohle všechno řek, možná že ten nejmladší,

když tudy šel za svým čtvrtým přáním.