Žabí stehýnka

1. Než se slunce položí na podušky z červánků,

než se broučci uloží do postýlek ke spánku,

než si ptačí rodinka zazpívá tu poslední,

než si hlemýžď okýnka svýho domku zatemní.

R: položím si otázku, jak jsem dneska bojoval,

jak jsem žil pro lásku, zda jsem všechny miloval.

2. Než si žáby před spaním narovnaj svý stehýnka

celodenním skákáním stuhlý jako prkýnka,

než pod kámen ulehnou utahaný ještěrky,

než světlušky zažehnou svoje malý baterky,

R:

3. Než poslední narciska příchod noci vytuší,

o Manku a Cipíska strachují se na duši

malí ježci na slámě, než jim jejich matička

na dobrou noc laskavě dá pusinku na víčka.

R:

4. Dřív než první hvězdičky na nebe se vyhoupnou,

než se liščí botičky vyrovnají před norou,

nežli pejsek s kočičkou zavřou oči docela,

nad panenkou malinkou, která tence plakala,

R:

5. Nežli měsíc rozlije svoje světlo po kraji,

než tam všechno přikryje - zašeptám potají:

Odpusťte mi lidičky, odpusťte mi zvířátka,

odpusťte mi kytičky, jimž jsem trhal poupátka.